Jak jsem se rozhodl napsat svoji první knihu

„Ta knížka je opravdu moc dobře napsaná,“ pomyslel jsem si už po několikáté při četbě populární fantasy knihy pro děti a mládež. To bylo někdy na jaře v roce 2011. Tu knižní sérii jsem četl pod záminkou zdokonalení se v angličtině a hlavně ze zvědavosti. A zavzpomínal jsem si na svoje literární pokusy.

Třeba na sérii scifi povídek, které jsem napsal po maturitě, přečetlo si je několik známých a spolužáků a které, jak doufám, navždy zmizely ze světa. Nebo na komiks o pirátech, který jsem kreslil na základní škole a který vycházel ve třídním časopise. Nebo na svoji komiksovou verzi Maxipsa Fíka, kterou jsem tvořil někdy v první či druhé třídě a která nadobro zmizela při stěhování z našeho lomnického bytu. Chuť vyprávět příběhy se ke mně pravidelně vracela a já jsem to jaro poprvé zatoužil napsat svůj vlastní „velký“ příběh. Neměl jsem ani tušení, zda bych to vůbec dokázal, ale nahlas jsem prohlásil, „že něco takového bych si taky rád napsal.“

„Hlavně se nám nezblázni, tatínku, a nezačni psát, to by nám ještě scházelo,“ prohlásila tehdy manželka. A jak známo, manželky nás někdy znají lepe než my sami sebe…

Trackbacks and Pingbacks

Zanechte mi vzkaz